Pátek 29. květen 2020
Svátek má Maxmilián
Archivováno

Most - Na mosteckém Benediktu dnes začalo letošní šesté malířské sympozium. Potrvá týden a zapojilo se do něj jedenáct umělců, kteří malují ve společném ateliéru. Umělci se na Benedikt sjeli ze všech koutů České republiky a nechybí mezi nimi také jeden malíř z Německa. Nejmladší výtvarnici  je 19 let a nejstarší umělec oslavil 55 let. O zahájení sympozia na Benediktu informují Mostecké listy.

Fotografie z dnešního zahájení sympozia na Benediktu. Foto: Mostecké listy

A protože všichni výtvarníci obvykle tvoří v naprostém soukromí a vyhýbají se zvědavým pohledům zvenčí, je tato akce pro mnohé milovníky umění jedinečnou šancí dostat se umělcům takzvaně doslova „pod štětce" a sledovat jejich tvorbu krůček po krůčku. V jejich návrzích by se mohl odrazit i zisk titulu Most – Evropské město sportu 2015.


Představujeme vám účastníky letošního 6. ročníku Malířského sympozia Benedikt Most


PETR BULAVA, učitel (30 let): Malba mi umožňuje zhmotnit myšlenku, dění okolo mě i ve mně. Pochází z Krnova. Je absolventem umělecké školy FaVU VUT Brno. V malbě ho zajímá určitá křehkost a střídmost barev. V poslední době se věnuje olejomalbě a akvarelu. Nejraději maluje na plátno, které je, jak sám říká, ušlechtilý materiál. Inspirací je pro něj práce Adrieny Šimotové a Petra Veselého. Nepoužívá pseudonymu, kritiky se nebojí. Sympozium na Benediktu je pro něj výzvou. „Vždy mě místo, kde tvořím, nějak ovlivní. Těším se hlavně na setkání s novými lidmi a jejich názory na moji práci," svěřuje se Petr Bulava.


MARIE HORVATHOVÁ, studentka (18 let): Očekávám mnoho nových zkušeností, které mi pomohou v budoucnu. Benjamínek letošního ročníku malířského sympozia pochází z malé vesnice Máslovice nedaleko u Prahy. Studuje Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze. V její tvorbě najdete především olejomalbu, akvarel, ale také kresbu. Inspirací jsou jí většinou zvířata, ráda se zabývá jejich vnitřní stavbou (anatomií), ale motivy hledá také v okolí svého bydliště. Ráda maluje na papír, plátno, ale i na textil. „Na malování mám ráda, že mě odpoutá od každodenního stresu ve škole. Od sympozia očekávám mnoho nových zkušeností, které mi pomohou i v budoucnu," říká Marie Horvathová.

ROMAN KŘELINA, výtvarník a galerista (48 let): Miluji proces vzniku díla. To nepopsatelné tvůrčí napětí, jako bych byl u porodu vlastního dítěte. Žije a tvoří v Orasíně, malé vesničce na Chomutovsku. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem, obor výtvarná výchova. V současné době jeho malířský styl charakterizuje expresivní malba s lehce romantickými náměty. Do obrazů často vkládá své emoce. Miluje proces vzniku díla a přirovnává ho k porodu vlastního dítěte, které si navíc může podepsat a uvést do světa. Na malířské sympozium se velmi těší, zvláště pak na společnou konfrontaci s novými výtvarníky. „Každé tvůrčí setkání s lidmi ,stejné krevní skupiny´ někam člověka posouvá. Těším se na tu tvůrčí atmosféru nasycenou nápady a provoněnou barvami," prozrazuje Roman Křelina.

DRAHOMÍRA MALOUŠKOVÁ, studentka (24 let): Těším se na práci, na lidi, které potkám a na město, ve kterém jsem nikdy nebyla. Pochází z Budišova u Třebíče, malého městečka na Vysočině. Je absolventkou Střední školy umění a designu v Brně a nyní studuje na FaVU VUT v Brně. V práci s objektem se formálně odkazuje k Tonymu Craggovi a Armanovi, ovšem zatím v daleko menším měřítku. Blízko má také k práci Alice Nikitinové. „Nějakou dobu se už zajímám o vztahy mezi nakupenými předměty a to, do jaké míry se dají nebo nedají zobrazit, nebo jinak zpracovat v umění. Fenomén hromadění věcí, jestli to tak mohu nazvat, navíc skrývá i celkem zajímavou sociální rovinu," prozrazuje Drahomíra Maloušková. Na sympozium se těší na lidi, které potká, na práci, které se tu bude věnovat, ale i na město, kde, jak sama říká, nikdy nebyla.

JACOB RAINER BILDHAUER, sochař a malíř (44 let): Malba je symbolem mého života. Zahraniční účastník pochází ze saského Lipska a narodil se v Jeně (v německé spolkové zemi Durynsko) a sympozia v Mostě se účastní poprvé. Je absolventem umělecké školy v Drážďanech. Věnuje se expresivní malbě, ale specializuje se i na zachycení interiérů a krajiny. Jeho inspirací se staly pohledy silnic a továren v Lipsku. V malbě převažuje olejomalba a temperový obraz. Cizí mu není ani dřevo a kámen. Účastnil se řady sochařských sympozií a jedním z jeho posledních děl je například radiátor z ledu. „Těším se na nově vzniklá díla, malování s přítelem Romanem Křelinou, ale i nové kontakty," svěřuje se Jacob Rainer Bildhauer.

EVA SYNKOVÁ, malířka (50 let): Těším se na týden nerušeného malování.
Narodila se ve Svitavách, ale od tří let žije v Praze. Absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze. V současné době se věnuje převážně figurální malbě, výrazně barevné až na hranici kýče s leckdy absurdními náměty spojení reality a abstrakce. Inspirací se pro ni stává směs života, přírody, lidí, literatury, hudby a samomluvy. Pro svá díla si vybírá větší plochy, z jakéhokoliv materiálu, které pak podepisuje zkratkou EvaS.


ROMAN ŠAFRÁNEK, vedoucí ateliéru malby na střední škole (44 let): Každé malování je výzvou, rád se nechám překvapit a ovlivnit tamější atmosférou. Je absolventem Střední umělecko-průmyslové škole v Brně a Akademie výtvarného umění. Potkat byste se s ním mohli ve Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně, kde pracuje jako vedoucí ateliéru Malba. Na malování má rád svobodu, riziko, dobrodružství, ale i překvapení. V jeho tvorbě lze vypozorovat zájem o cokoli, co je hodno jeho zájmu. Inspirací je pro něj svět, lidi, příroda, ale i vesmír. Svá díla podepisuje křestním jménem Roman.


TEREZA ŠIMKOVÁ, studentka, barmanka (25 let): Těším se na mosteckou krajinu, nové lidi a umělce. Narodila se v Domažlicích, v současné době žije a tvoří v Praze. Je absolventkou Soukromé střední umělecko-průmyslové školy Zámeček v Plzni, obor užitá malba. Vystudovala i Fakultu uměleckého designu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor performance. Ke svému vzdělání přidala studium na Univesity of Derby – School of art and design, obor Fine Art. V současné době studuje volné umění – sochařství na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Co se dá najít v jejích dílech? Je to směs ticha, samoty a prázdna, potlačená barevnost a zdánlivá nedokončenost, vytváří celkové napětí neurčitého očekávání. Na malování miluje hlavně barvy. Inspirací jsou pro ni impresionisté, maminka, Adriena Šimotová a další. Při své práci preferuje plátno na destičce. „Je to nejen pro velký formát, ale i proto, že je lehké, skladné a hlavně snadno přenositelné," vysvětluje Tereza Šimková.


DORIS TESÁRKOVÁ OPLOVÁ , umělkyně (28 let): Inspirací je pro mě cokoli co mi zavadí o nos. Narodila se v Plzni, ale mimo jiné žila v Praze, Berouně a Karlových Varech. Vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze - Žižkově. Její tvorba je velice různorodá. Ráda zkouší všechno možné jak v technikách, tak v námětech. Je označována za malířku originálních obrazů na zakázku od žen na plátně, přes auta, motorky v obraze, abstraktní tvorbu, surrealistické malby k přírodnímu zpodobení. Nejraději má pro malování velkou plochu. Svá díla podepisuje pseudonymem Edward Wolf.


PETRA VILTOVÁ, studentka (24 let): Inspiruje mě vlastní minulost, ale i realita a snění nejrůznějšího charakteru. Mostecká rodačka se malování věnuje již delší dobu. V současné době studuje na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Její rukopis je, jak sama říká, expresivní, neakademický, místy až dětský, ale energický. Na malování se ji líbí, že může své představy zhmotnit na plátně, dát jim tvar, vizualizaci, což samotnou Petru Viltovou od toho reálného světa odprošťuje. Obdivuje tvorbu mnoha autorů, ale za přímou inspiraci nikoho nepovažuje, ačkoli by se prý vlivů několik našlo. „Spíše mě inspiruje vlastní minulost, tedy realita, i když často již zatřená, ale také noční i denní snění nejrůznějšího charakteru," svěřuje se Petra Viltová. Od malířského sympozia očekává dobře strávený čas tvorbou v dobré společnosti podobně naladěných lidí, novou inspiraci a zkušenost.


JOSEF ZEDNÍK, učitel (55 let): Mám rád onu jedinečnou atmosféru a příležitost dívat se jiným pod ruce. Na svět přišel v Mostě. V polovině života vyměnil město za venkov. Vystudoval Umělecko-průmyslovou sklářskou školu v Kamenickém Šenově, obor broušené sklo. Následně absolvoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem v oboru ruský jazyk – výtvarná výchova. Poslední roky je jeho inspirací hlavně příroda, zahrada a její celoroční život. Ale fascinuje ho prý i jaro, zázrak probuzení či neviditelné procesy, a to co dovede světlo, teplo, voda. Malování je pro Josefa Zedníka dle jeho slov zážitek, hra i potěšení, hledání, vůně barev. „Malířské sympozium je báječná příležitost soustředit se na práci. Mám rád onu jedinečnou atmosféru, pohodu a příležitost dívat se jiným pod ruce," zdůrazňuje Josef Zedník.

Aktuálně

Podnikání

Lidé

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2018 | E-mostecko.cz | Linelab.cz TOPlist

Webové stránky skupiny používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací