Pátek 13. prosinec 2019
Svátek má Lucie

Chomutovsko - O panu Karlovi Miklovičovi z Hrušovan na Chomutovsku jsem se dozvěděla od kamarádek, když jsem u nich byla na návštěvě na kávě. Mluvily o hodném a milém muži, který se i přes nepřízeň osudu nevzdal svého snu. Chtěla jsem Karla Mikloviče poznat a poslechnout si jeho příběh. A musela jsem kamarádkám nakonec dát za pravdu. Povídání bylo velmi příjemné. Jeho příběh nyní čtenářům v rámci rozhovoru sám převypráví.

Karle, vy jste na invalidním vozíku. Co se vám stalo a jak je to dlouho?

Měl jsem nehodu na motorce, kterou jsem nezavinil. Řidič v autě mi nedal přednost. Na vozíku jsem už 8 let, přesně od 19.4.2011.

Co jste dělal před úrazem?

Pracoval jsem pro Armádu ČR jako řidič.

Jaké to bylo, když jste se probudil v nemocnici a lékaři vám řekli, že už nikdy nebudete chodit? Pro profesionálního vojáka to musela být určitě krutá rána?

Relativně jsem byl od nehody při vědomí a hned po nehodě v sanitce jsem zjistil, že je něco špatně. Když člověk usedne na motorku, ví jaká to nese rizika, ale je to prostě vášeň . Vášeň, které nelze odolat.

A zpráva o tom, že už nebudu chodit, přišla po čase. Jak ale říkám, už od začátku jsem věděl, že je něco špatně. Ten pocit, když zjistíte, že se už nepostavíte na vlastní nohy, to se nedá popsat. Zjistil jsem, že už můj život nebude takový, jaký jsem znal.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se s tím vyrovnal?

Nedá se s tím vyrovnat. Musíte to brát tak, že život jde dál. A hlavně mít dobrou rodinu a přátele kolem sebe.

2011lide2

Jak se vám změnil život po úraze? Je něco, čeho jste se musel vzdát?

Po úraze se změnilo úplně vše. A vzdát jsem se musel všeho, co jsem byl zvyklý dělat - sportu zaměstnaní, koníčků, motorky, aktivitám s rodinou.

Nehodu jste nezavinil a dostal jste odškodné. Napadlo vás hned, co s penězi uděláte, nebo jste dlouho přemýšlel?

Nevěděl jsem vůbec, jakým směrem bude můj život dál pokračovat. Vůbec jsem nevěděl, co mám dělat, jak se vrátit do prostředí, které jsem opustil jako chodící člověk a vrátil se jako člověk na vozíku po cca 7 měsících po úraze. Nicméně první investice bylo zakoupení vozidla.

Bylo snadné najít firmu, která by vám auto předělala?

Předělat osobní auto pro invalidu, to bylo poměrně snadné, podrobnosti jsem si zjistil na rehabilitacích v Kladrubech. Tam jsem se informoval co a jak .
Mnohem horší to bylo s nákladním autem, které momentálně teď řídím a je to mé vysněné zaměstnání .

Kde pracujete teď? Jak vypadá vaše pracovní náplň?

Podnikám v autodopravě. Má pracovní doba je od 7:00 do 16:30. Vše ale záleží na počasí. Pracuji ve stavebnictví a tam rozhoduje počasí, jak se bude stavět. (směje se)
Kvůli mému handicapu jsem si vybral sklápěcí vozidlo, kde není nutné tolik vystupovat. Všechno je o dobrém kolektivu na pracovišti . Když něco potřebuji ohledně auta na stavbě, někoho požádám o pomoc a problém je hned vyřešen.

Určitě vás bude zajímat výměna pneumatik, tankovaní, vážní lístky a plno dalších věcí . Všechno to jsou složité věci, které bez vystoupení nelze vyřešit . Ale zvládnout se to dá. Například opravu pneumatik řeším přes mobilní pneuservis . Tankovaní zase tak, že zavolám na danou čerpací stanici a zeptám se, jestli mi natankují do nákladního auta, když jsem na vozíku. Odpověď je vždy ANO, takže není problém. Vážní lístky jsou o domluvě na váze. Buď mi je vezme kolega z jiného auta, nebo mi je donese obsluha do kabiny .

Co vaši kolegové v práci? Jak vás berou? Přeci jenom není moc obvyklé, že velké auto řídí invalidní člověk. Pomáhají vám?

Kolegové jsou super a jako řidiči držíme při sobě. Ano, moc mi pomáhají, jak jsem už zmínil, třeba s vážními lístky. Nebo s přendáním kolíku na korbě, když je potřeba vyklopit náklad do boku.

Máte ještě nějaký sen, který byste si chtěl splnit?

Ano ještě jich pár v záloze mám. (směje se)

Blíží se Vánoce, jak je prožijete a co byste si přál od Ježíška?

Vánoce jsou pro mě znamení, že končí stavební sezona a už teď se těším na další stavební zážitky.

Co bych si přál? Přál bych si, aby lidé nebyli na sebe tolik zlý a neřešili problémy ostatních. Myslím, že jich má každý sám dost. A pak hlavně zdraví, štěstí a úspěšnou novou sezónu.
Vánoce a svátky budu trávit klasicky v kruhu rodiném .

Chtěl bych ještě říct, že děkuji všem, co mi pomohli tento projekt uvést do reality a já si tak splnil sen. Sám bych to nezvládl. Oni vědí, koho se to týká .

Děkuji za rozhovor! Celá redakce vám přeje hodně zdraví a úspěchů v zaměstnání.

 

Aktuálně

Podnikání

Lidé

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2018 | E-mostecko.cz | Linelab.cz TOPlist

Webové stránky skupiny používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací