Zprávy z Mostu

Rozhovor s Veronikou Kašákovou: Surfing mi připadá sexy

Reklama

Most - Finalistka loňské České MISS, absolventka Střední pedagogické školy v Mostě, modelka, čerstvá spisovatelka, která od svých čtyř let vyrůstala v dětském domově, se právě vrátila ze své čtyřtýdenní dovolené, kterou strávila se svým přítelem Milanem na Srí Lance. Přinášíme Vám rozhovor s touto velmi příjemnou a zajímavou mladou dámou.

Modelka Veronika Kašáková v rozhovoru pro e-mostecko.cz Foto: Jan Vraný


Veroniko, právě jste se vrátila z dovolené ze Srí Lanky, kterou jste strávila se svým přítelem Milanem. Jaká byla?

Dovolená byla krásná, trošku se nemůžu vzpamatovat z toho, že jsem tady, že je tady zima, jsem po cestě unavená, ale jsem spokojená, psychicky odpočatá a připravená do roku 2015.

Na Vašem profilu na Facebooku je vidět, že jste se na této dovolené naučila slušně surfovat. Stála jste na surfovém prkně poprvé? Jak Vás tento sport chytl?

Tak já jsem poprvé na „prkně stála" na Matyldě, za člunem, kde jsem to zkoušela. Netušila jsem ale, jak moc mě to na Srí Lance nadchne, surfovala jsem de facto každý den a ten sport jsem si zamilovala. Nejenom že mi připadá hrozně sexy, ale je neuvěřitelné, když Vás ta vlna vlastně samovolně popožene a jedete a je to krásný pocit.

Na Srí Lance jste strávila několik týdnů, překvapila Vás něčím tato země? Přivezla jste si nějaký mimořádný zážitek?

Překvapila mě určitě, je to velmi skromná země, já jsem byla velmi překvapená z toho, jak tam lidé vůbec nikam nepospíchají. Mají na všechno čas a radši se pojedou podívat za rodinou, jestli je všechno v pořádku, než aby připravili jídlo, které jste si u nich právě objednala. Není tam důležitá práce, lidi se prostě baví a stále se usmívají. Když jsem ukazovala místním dětem tablet a hru na tabletu, tak byly z toho v šoku. Ale myslím, že jsou spokojenější s míčem nebo na pláži, kde pozorují slunce. Bylo to úžasné.

VIDEOROZHOVOR S VERONIKOU KAŠÁKOVOU:

Videorozhovor s Veronikou Kašákovou připravili: Olga Markuzziová a Jan Vraný/e-mostecko.cz

Byli jste ubytovaní v hotelu?
My jsme vůbec tu dovolenou nepojali jako turistickou. Byli jsme tam jako trosečníci a robinsoni, bydleli jsme na pláži, kde byli jenom palmy a malý skromný pokojík se sprchou a užívali jsme si to. Byli jsme tam celý měsíc bez civilizace.

Jak jste se stravovali?

No, stravování bylo zajímavé. V podstatě jsme jedli celý měsíc jenom rýži, stalo se také, že třeba tři dny v místě ani nikde nevařili a obchody byly zavřené, tak jsme si natrhali jenom ovoce, spíše mango a banány a stravovali jsme se ovocem. Ke konci jsme snídali palačinky s banánem. Tam jsem to vydržela v pohodě, ale musím říci, že se dnes těším na to, jak si dám maso.

Byli jste tam čtyři týdny s přítelem v jednom bungalovu. Nebylo to pro Vás někdy trochu náročné?

Náročné, tak to bych ani neřekla. Ale například já jsem tam prošla obrovskou vnitřní proměnou, protože měsíc je dlouhá doba a já jsem měla čas přemýšlet o sobě. Milan surfoval a já jsem začala psát svoji druhou knihu, popisovala jsem svoje pocity. Třeba jsem celý den jenom četla nebo jenom psala a byla sama se sebou. Trošku jsem se naučila mlčet a trochu jsem se naučila být sama, což mi doteďka nešlo. Ale musím říci, že tam bylo na mě docela dost Čechů, byla jsem překvapená, že se sešlo u štědrovečerní večeře 45 lidí z Čech.

Zmínila jste se o své knize. Vy jste vlastně již napsala svoji první knihu. To znamená, že jste také spisovatelka. Řeknete nám něco k té knize?

Spisovatelka, to tak hezky zní. Má kniha je autobiografická, kniha o mě, ve které jsem sepsala celý můj život až do doby odletu na Srí Lanku. Psala jsem o tom, jaké to bylo vyrůstat v dětském domově, jaké to bylo potom, co jsem odešla a také potom, kdy jsem se zúčastnila České Miss. Kniha je o mých pocitech a o mých myšlenkách. Není o nikom jiném.

Jak se tato Vaše kniha jmenuje?

Původně se měla jmenovat Zpověď holky z děcáku, ale nakonec se bude jmenovat Z děcáku na přehlídková mola.
Křest knihy bude probíhat na konci ledna, kdy se objeví na pultech?
Jelikož jsem byla celý měsíc pryč, bez internetu, tak nemám v tuto chvíli aktuální informace, ale jsme domluveni, že do konce ledna by měla vyjít, tím pádem si myslím, že na začátku února by měla být k dostání, ale nedokážu to teď stoprocentně říci, zítra odjíždím do Prahy, kde se dozvím víc.

Při Vaší práci je asi nutné odpočívat, jak mnoho jste v průběhu roku vytížená?

Tak minulý rok mě velmi zaměstnala Česká Miss, takže polovina roku byla velmi náročná, potom nastal odpočinek, kdy jsem odpočívala u psaní své knihy, dělaly jsme projekty s Petruškovu Vyoralovou, přehlídky, občas nějaké focení, občas jsme točili reklamy s přítelem, takže bylo toho dost, ale byl čas i na odpočinek.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

To samozřejmě závisí na tom, jaká je práce. Když je focení, zaleží na tom, jak je náročné, můžeme fotit celý den nebo můžeme fotit pár hodin. Natáčení reklamy bylo až do čtyř do rána a u projektů, kterým musím věnovat více času, jako jsou přehlídky nebo charitativní činnosti, tak to už je potom dlouhodobá záležitost, třeba měsíc.

Vaší prací je modeling, můžete našim čtenářům říci, jak jste se k modelingu dostala?

Původní start byl v roce 2007, kdy jsem se přihlásila do Miss junior, kde to bohužel nedopadlo (Veronika byla vyřazena ze soutěže kvůli tetování pozn. redakce), ale tenkrát jsem si řekla, že mě to baví a že bych se v tom chtěla zdokonalit, takže nechci říci, že bych od roku 2007 byla modelka, ale tehdy to začalo.

Ve Vašich čtyřech letech Vás s bratrem odebrali matce, která propadla drogové závislosti a dále jste vyrůstala v dětském domově ve Vysoké Peci. Pamatuje se na pocity malé holčičky, která se najednou ocitla v jiném prostředí a bez matky?

Jelikož jsem tyto pocity popisovala ve své knize, pamatuji si je. Dnes se na to již dívám z trochu jiného pohledu, tenkrát jsem si to tolik neuvědomovala. Dneska mi nad tím vším zůstává rozum stát, tehdy jsem hlavně hodně plakala, nevěděla jsem, proč tam jsem, bylo to takové zaleknutí, ocitla jsem se v jiném prostředí, kde bylo hodně dětí, najednou máte co jíst a máte teplou postel. Nechápala jsem úplně co se děje, ale byla jsem v tu chvíli šťastná.

Vás odebrali matce i s Vaším bratrem Karlem. Vyrůstali jste v dětském domově spolu?

Ano, vyrůstali jsme tam s Kájíkem společně, ale on ve svých patnácti letech odešel k otci.

Jaké bylo prožít dětství v dětském domově?

Já s oblibou říkám, že jsem byla celý život na táboře, pro mě to bylo vysvobození a „štěstí v neštěstí", protože u mámy by mi v té době tak dobře nebylo. Moc ráda na to vzpomínám, moc ráda se tam vracím, pokud bych měla říci, kde mám domov, tak je to tam, nicméně už tam pro mě není místo, to místo je pro jiné děvčátko, které potřebuje pomoct. Já mám dětský domov moc ráda a vždycky tady pro ně budu.

Co bylo pro Vás nejhorší a co nejlepší v dětském domově?

Tak nejlepší bych řekla úplně všechno, protože jsem tam měla spoustu hraček, spoustu přátel, tety se nám hodně věnovaly a měly jsme spoustu aktivit. A nejhorší? Těžko říci, asi v období puberty, kdy mě rozčiloval režim v domově, dodržování pravidel, ale to se netýkalo dětského domova jako takového, ale spíše mé větší potřebě soukromí v té době a touze po větší samostatnosti. Potom byl těžký odchod z domova, kdy zjistíte, že to vůbec nezvládáte, že se Vám po tom chaosu a po dětech velmi stýská a s tím vlastně bojuji až doteď.

V kolika letech jste z dětského domova odešla?

V devatenácti letech, kdy jsem odmaturovala.

Jaké to bylo po odchodu?

Velmi složité a jsou některé záležitosti s tím odchodem spojené, které řeším ještě dnes. Ale musím říci, že je toto velmi individuální, některé děti zvládly odchod z domova lépe, jiné hůře, ale pro mě byl odchod něco jako ztráta sama sebe, protože najednou jsem se ocitla ve velkém světě sama, byla jsem na všechno sama a tápala jsem a to tápání mě provázelo vlastně až donedávna.

Co jste musela udělat úplně nejdřív, když jste odešla z dětského domova?

Samozřejmě si najít práci, abych si mohla dovolit bydlení a začala se nějak sama živit. Najednou mi došlo, že to, co bylo dřív samozřejmostí, ať je to toaletní papír, nebo zubní pasta, je velmi drahé, takže já s oblibou říkám, že to byl pro mě obrovský náraz do zdi, protože najednou zjistíte, jak dlouho musíte pracovat, abyste si mohla ty základní potraviny a základní potřeby dovolit.

Pamatujete si ještě úplně konkrétně na ty první dny po odchodu?

Ano, velmi, z nevědomosti jsem si pronajala docela drahý byt v Praze, ale pracovala jsem jenom na brigádách, které mi sotva pokryly nájem. Jídlo jsem jedla po kamarádkách a strašně se modlila, abych získala práci, která by byla stálá a která by byla jistá. Splnilo se mi to asi až po půl roce, kdy jsem se dostala do úžasné rodiny a kde jsem hlídala dětičky. Až pak jsem se trochu dala do kupy, ale nešla jsem ani na úřad práce, takže jsem později zjistila, že mám dluhy na VZP, které řeším dodnes.

Co si myslíte, že v systému zařízení ústavní výchovy chybí, co je potřeba zlepšit?

Nevím, jestli chybí, samozřejmě všechny zákony a tyto systémy se mění, takže do toho už dneska tolik nevidím, protože se v tom nepohybuji, ale co mě rozčiluje a co stále trvá, je, že dítěti v domově stačí od biologických rodičů poslat jednou za půl roku dopis a to dítě nemá nárok na to jít do adopce a vést kvalitní a normální život. Takže tohle je něco, co bych změnila.

S dětským domovem ve Vysoké Peci jste neustále v kontaktu, nenavštěvujete jen své „tety", ale věnujete se také dětem a pomáháte jim. Můžete nám k tomu říci více?

Tak snažím se, jak můžu, protože vím sama, co mi chybělo a čeho bylo nedostatek, takže hned od začátku po mém odchodu jsem vozila do dětského domova oblečení, ze kterého jsem vyrostla a ona i takováto maličkost udělala těm slečnám radost. Pak se na mě začali obracet lidé, že mi dají věci, že mi dají finanční prostředky pro děti, takže takhle se snažím pomoct, je to maličkost a pro mě je to obrovská samozřejmost.

Kromě modelingu jste již natáčela několik reklam, jednu z nich dokonce se svým přítelem. Nemáte ambice si také zahrát v nějakém filmu?

No já jsem Vám to neřekla, ale já zfilmuji svoji knihu, samozřejmě to je vtip, ale ano, já se nebráním ničemu, mě tyto věci baví, ráda se předvádím, takže klidně.

Často spolupracujete také s majitelkou mosteckého svatebního salonu, se kterou jste velké přítelkyně. Díky tomu také často předvádíte svatební šaty. Neuvažujete tedy o tom, že byste si nějaké vybrala také pro sebe?

Uvažuji, ale je to těžké, protože u Petry jsem vyzkoušela všechny šaty, všechny jsou nádherné, takže já nevím, které bych si vybrala. Samozřejmě jsme spolu domluvené, že až na to přijde, tak mi objedná ty nejhezčí, a jestli bych se vdávala? Já bych se vdávala hned. Je to i proto, že člověk, který vyrůstá v dětském domově, pořád touží po rodině. A když mu to nebylo dopřáno v dětství, tak si ji chce vytvořit. Já to mám také tak, strašně ráda bych někomu patřila a nosila jméno muže, kterého miluji, tak je to i v mém současném vztahu. Nicméně nebudu se hnát do svatby jen kvůli svým smutkům z dětství, až to přijde, tak to přijde. Já nebudu žádat o ruku, počkám, až se přítel vysloví. Teď se máme rádi a je nám spolu dobře a to myslím stačí.

Milí čtenáři, připravujeme pro Vás soutěž o knihu Veroniky Kašákové „Z děcáku na přehlídková mola". Soutěž nasadíme ihned, jakmile kniha vyjde. Sledujte náš Facebook E-Mostecko.

Doporučené články

Aktuálně z Litvínovska

  • 29. červen 2016

    Litvínov - Pokud to litvínovští zastupitelé schválí, přispěje tamní radnici jedním milionem korun na obnovu přístrojové techniky a dovybavení šestinedělí v Nemocnici Most.

  • 29. červen 2016

    Litvínov - Konflikt v početné romské rodině v Litvínově řešili strážníci i policisté. Z rodiny bylo totiž odebráno roční dítě, což vyvolalo velké emoce u všech členů početného klanu. Rodinní příslušníci se mezi sebou začali nejprve slovně dohadovat, vyčítali si vzniklou situaci a nakonec se začali i fyzicky napadat.

  • 28. červen 2016

    Litvínov - O pomoc se na strážníky obrátil mladý muž, který prchal před svými opatrovníky. Strážníkům se svěřil, že má strach, protože ho jeho náhradní rodina plánuje prodat do otroctví. Strážníci přivolali hlídku státní policie. Společně zjistili, že se mladík léčí na psychiatrii. Policisté mladíka převezli na služebnu a dále postupovali ve své kompetenci. Informuje o tom velitel litvínovských strážníků Zdeněk Urban.

Sport

  • 30. červen 2016

    Janov - Triola Cup - seriál automobilových závodů do vrchu - se dostává do druhé poloviny letošního ročníku, jede se opět pod záštitou hejtmana ÚK Oldřicha Bubeníčka. Tentokrát je závod jednodenní. Jede se na krásné trati na novém asfaltu Janov - Křižatky, která je velmi podobná trati v Monte Carlu. Část závodu vám v sobotu přineseme v premiérovém živém přenosu v 360° na našem webu. To znamená, že ve videu se budete moci rozhlížet v reálném čase závodních jízd!

  • 29. červen 2016

    Most - Město Most se hodlá postarat o všechny dětské a mládežnické fotbalisty ve městě Most. Tedy i o fotbalisty Fotbalové akademie Josefa Masopusta (FAJM). Nyní mostečtí zastupitelé tuto vůli zhmotnili do snahy převést práva a povinnosti z FK Baník Most 1909 (FKBM) a FAJM na Mostecký fotbalový klub, který je v majetku města. Podle mluvčí města Aleny Sedláčkové na zajištění tohoto převodu zastupitelé schválili Mosteckému fotbalovému klubu účelově vázanou dotaci ve výši zhruba 4,8 milionu korun. 

  • 28. červen 2016

    Most – Jarní část sezóny zakončili stolní hokejisté v domácím prostředí regionálními soutěžemi. Nejlépe z nich byl obsazen Pohár 15.ZŠ Most, při němž se představilo na pět desítek účastníků. Celkovým vítězem se stal Milan Dunka ze ZŠ Janov, hned za ním skončila vítězka kategorie žen a dívek Valentina Grimmová reprezentující oddíl Real Draci 18.ZŠ Most. Turnaj v billiard-hockeyi šprtci byl také součástí Sportovního dne Gymnázia Most. Vítězství si odnesl favorizovaný Ondřej Černý (BHC StarColor Most „B"). Radost pořádající škole udělal Martin Potůček, celkově druhý a Michaela Stehlíková, která byla nejlepší v hodnocení žen.

Co se chystá

Tipy na výlet

  • 30. červen 2016

    Bílina – V dnešním tipu na výlet po okolí vás zavedeme k Bílině, kde se nachází skalnatý vrch Bořeň (německy Borschen). Od města je vzdušnou čarou vzdálen dva kilometry. Vrchol se nachází ve výšce 539 m. n. m. a tvoří výraznou dominantu jak města Bíliny, tak i celého Českého středohoří. Od severozápadu připomíná Bořeň siluetu ležícího lva. Údolí řeky Bíliny, která pod vrchem Bořeň protéká, převyšuje o 340 m. Na Bořeň vedou hned dvě turistické cesty.

  • 29. červen 2016

    Mladá Boleslav – Podívejte se na historii jedné z nejstarších automobilových značek na světě. V našich 360° fotografiích vás necháme nahlédnout do muzea Škody v Mladé Boleslavi. Pokud se ocitnete někde poblíž a jste fanouškem této automobilky, určitě vás budou expozice bavit.

  • 24. červen 2016

    Chomutov - Naprosto jedinečné stroje můžete obdivovat až do neděle 26. června a poté 26. až 28. srpna 2016 v železničním depozitáři Národního technického muzea v Chomutově. Všichni fandové historie, cestování a železnic, pospěšte si, jinak nepřístupný sklad je otevřený doslova jen pár hodin v roce.

  • 24. červen 2016

    Ústecký kraj - Chcete si vyrazit na romantický výlet se spoustou zajímavých zastávek? Představujeme vám turistické linky Dopravy Ústeckého kraje. Po kolejích i po vodě vás zavedou na ta nejhezčí místa našeho regionu.

  • 21. červen 2016

    Mníšek – Nedaleko Mníšku v Krušných horách nad Janovem na Mostecku najdete rozhlednu Jeřabina. Nabízí úžasné výhledy na svahy Krušných hor, louky na jejich vrcholech, větrné elektrárny i města v nížině.

Může vás zajímat

Zavřít

Tyto stránky používají cookies, které se ukládají ve Vašem prohlížeči.