3. prosince 2016 Svátek má Svatoslav

Chomutovsko / Mostecko – Už jste někdy viděli záchranářské psy při práci? Jejich preciznost, dokonalost a naprosté zapálení jsou neuvěřitelné. Stát se záchranářem ale není nic jednoduchého. Po stovkách hodin tvrdého tréninku a dřiny přichází rozhodující okamžiky v podobě složení atestů. A právě takové probíhaly v nedávných dnech na Chomutovsku a Mostecku.

Stoprocentní Češi, dali pět z pěti

Nejsou zkoušky jako zkoušky. Ty, o kterých mluvíme, opravňují po úspěšném složení psa a jeho psovoda k záchranným misím při přírodních katastrofách po celém světě. A na těch letošních se čeští zástupci opravdu vytáhli. „Na atesty se sjelo 36 psovodů z celého světa. Měli jsme tady záchranáře z Německa, Rakouska, Chorvatska, ale také z Japonska a Kanady. Z tohoto počtu uspělo pouze devatenáct účastníků," přibližuje jedna z hlavních organizátorek mezinárodních zkoušek Naďa Aronová a jedním dechem dodává, „čeští záchranáři bodovali na sto procent. Pět účastí, pět certifikací. Je to skvělé, podobný úspěch jsme již dlouho neměli. Tímto výsledkem jsme se jako republika, znovu zařadili mezi země, které IRO (Mezinárodní záchranářská organizace) pravidelně povolává k pomoci."

První zdání vážně klame

A jak celé testy probíhají? Na první pohled to může vypadat jako skvělá „bojovka". V den D všichni přijedou, absolvují úvodní brífink, na kterém se dozví, co se stalo. Letošní téma, Chomutovsko a Mostecko postihlo hrozivé zemětřesení. Účastníci se přemístí na hlavní stanoviště, v tomto případě to byly Nechranice, a pak již nic. Nikdo neví, kdy to vypukne, kam a na jak dlouho se pojede, prostě vážně nic.

Na začátek Vilémov

První rozkazy přišly hodinu po schůzi. Okamžitý odjezd do Vilémova, hodinu a půl hledání „přeživších" figurantů, přesun zpátky na základnu. Pěšky. V noci. 10 kilometrů.

Slaňování, zdravověda, plné zuby

Tři hodiny odpočinku střídá další povel. Jede se do Chban, stejná práce jako ve Vilémově. Po devadesáti minutách následuje prověření zdatnosti a odolnosti při slaňování, na psovody čekají ještě testy první pomoci. Všichni, tím myšleno lidé i psi, toho začínají mít nad hlavu. Spousta práce, minimální odpočinek a nevědomost, co ještě přijde.

Sedm stanovišť za dva dny

To se ale během dalších několika hodin mění. Opět hlášení, a tentokrát se odjíždí na Mostecko. I tady se opakuje stejný scénář. Suma sumárum, během dvou dnů zvládají záchranáři sedm stanovišť, hlavním úkolem je najít čtrnáct živých osob. „Kdo to nezažil, nedokáže si představit to vypětí a vyčerpání. Lidé i psi pracují v podstatě bez většího odpočinku, ve smíšených týmech, kde jeden druhého ani nezná.  Je to vážně hodně náročné," popisuje Aronová a po chvilce ještě prohodí, „kdo ale nakonec projde a získá certifikaci, je připraven na absolutně výbornou."

Holky vedou

Řekli byste, že je to práce pro tvrdé chlapy. Chyba lávky. Převážná většina účastníků byly ženy. „Je to tak. Nevíme, čím to je, ale vážně se nám jich sjelo více, než mužů. Asi jsme holt odolnější," směje se organizátorka.

Palec nahoru pro...

Ladislava Pozdníčka a jeho pětiletou labradorku Citu. Stejně jako jeho kolegové dorazil na první sraz, aniž by se na něm ale oba ohřáli, byli povoláni k ostrému zásahu do Duchcova. Cita totiž krom dnes již novotou vonícího atestu na vyhledávání osob při přírodních katastrofách vlastní také certifikát na vyhledávání v sutinách. Proto ten náhlý odjezd. A teď pozor...ani jeden z nich stávající zkoušky nevzdal. Po několika hodinách duchcovského zásahu přijeli oba zpátky na Nechranice, aby následně absolvovali vše podle regulí. A to včetně desetikilometrového pochodu. „Bylo to hektické, bylo to náročné, bylo to neskutečné. Obdivuji Citu a skláním se před ní. Hlavně jí patří veškeré díky," usmívá se pár dní po kolotoči Ladislav Pozdníček.

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

Životní styl

×

Tyto stránky používají cookies, které se ukládají ve Vašem prohlížeči.