Litvínov – Je to tady, to na co několik let čekali fanoušci, kteří se chtěli se vší parádou rozloučit se svou sportovní ikonou: kapitánem zlaté sezóny Michalem Trávníčkem. Zatímco tribuny zimního stadionu právě teď žijí emocemi a nad hlavy fanoušků na jižní tribuně vyletělo obří papírové dílo, málokdo si představí, kolik desítek hodin potu, lepení a mravenčí práce se skrývá za touhle tříminutovou podívanou. Jak se rodí litvínovské choreo, popsala Eva Rambousková z tvůrčího týmu.
Dnešní exhibice přinesla moment, na který všichni fanoušci čekali – oficiální a důstojné rozloučení s legendárním kapitánem Michalem Trávníčkem. „Choreo pro tuto emotivní událost prostě vzniknout muselo,“ vysvětluje Eva Rambousková.
Tvůrci proto oprášili silnou grafiku z dílny Karla Hejkala s výstižným nápisem Fandové nezapomínají. Dosud byla k vidění jen v ulicích, dneškem se ale natrvalo zapsala přímo pod strop stadionu. Gigantická plocha o rozměrech zhruba šestnáct krát necelých osm metrů navíc vznikala za pomoci moderních technologií. „Využili jsme technologii projekce, protože je to obrázek, který ne každý z nás umí v těchto rozměrech namalovat,“ dodává s tím, že to partě nadšenců v malém počtu obrovsky ulehčilo práci.
Od obřích rolí papíru až po obavy z počasí
Práce na takovém monumentu má přitom svá přísná pravidla a začíná doslova od podlahy. Nejprve se velkoformátový papír v rolích rozvine vedle sebe a pečlivě se slepí do požadované plochy. Poté nastává největší zkouška spolupráce, kdy se celá obří plocha za pomoci všech přítomných rukou musí otočit, aby se malovalo na zespoda podlepenou stranu. Následuje malování a fixace, kdy se pomocí projekce motiv přenese a ručně vybarví. Nakonec se zadní strana ještě zpevní páskami do kříže, aby se dílo na tribuně neroztrhlo.
Časový harmonogram bývá často boj o minuty. Tvůrci se musí vejít do chvílí, kdy je tělocvična Sportovní soukromé základní školy volná, a v minulosti bojovali i s vlhkem a chladem, kdy se chorea musela dokonce narychlo sušit horkým vzduchem. To ovšem tentokrát odpadlo, protože toto choreo vznikalo během letních prázdnin.
Od pochybností k hrdosti
Pro lidi, kteří v tělocvičně tráví volný čas, má přitom celý proces hluboký smysl. „Když jsem poprvé chorea viděla... přišlo mi to jako strašný nesmysl, kolik to stojí času, peněz a že to je zábava na několik desítek vteřin,“ vzpomíná Eva Rambousková. Časem ale pochopila, jak moc to tribuny tmelí. „Je to neskutečně hezký pocit, když se to podaří rozbalit a vidím lidi, jak to tam hrdě drží nad hlavou.“
Ve svém volné čase tvoří dobrovolníci chorea. Není to levná záležitost. Tvůrci proto vyzývají fanoušky, aby výrobu chorea podpořili finančním příspěvkem. Foto: jip
Finančně se výroba menších i větších kouskou pohybují v řádu tisíců korun – jen materiál na jedno velké choreo vyšel zhruba na deset tisíc, a to nepočítá stovky hodin dobrovolnické práce, kterou všichni dělají „ze srdíčka“.
K ostatním fanouškům proto míří výzva, zda by výrobu dalších papírových děl podpořili příspěvkem.
Litvínovský choreo tým zvládne za sezónu vyrobit zhruba čtyři až pět velkých prezentací, což představuje maximální strop. Po dnešním rozloučení s Trávou navíc fanoušci rozhodně nekončí – přes léto v tajnosti připravovali další překvapení, které na fanoušky čeká hned na prvním domácím extraligovém zápase!
Pamatujete, jak rodiče vždy říkali, zkus nepřetáhnout? Tak přesně to platí i při výrobě chorea. Akorát ta většinou tvoří dospělí. I když i pár dětských pomocníků se taky našlo. Foto: jip
Zatímco fanoušci na litvínovském zimním stadionu si sdíleli dojmy z první třetiny během přestávky, dojatý Michal Trávníček se před novinářem ohlédl za celým svým hokejovým příběhem a vlnou emocí, kterou na tribunách spustilo velkolepé choreo. „Je to neskutečný pocit, člověk tady nechal spoustu let a vidět ty lidi, jak na vás nezapomněli, mi vehnalo slzy do očí,“ neskrýval své dojetí legendární kapitán, který si momenty slávy v sevření fanouškovské kulisy užíval plnými doušky.
Michal Trávníček prozradil, že o speciálním choreu neměl dopředu ani tušení. Foto: jip
