Mostecko - Nejvyšší riziko aktivity klíšťat předpovídá na následující dny Český hydrometeorologický ústav. Od zítřejšího dne nám hrozí nejvyšší riziko, tedy stupeň 10. Při tomto stupni ohrožení se doporučuje používání repelentů, vyhýbání se volnému vstupu do listnatých a smíšených lesů a pohyb pouze po zpevněných cestách.

Termín "aktivita klíštěte" lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To znamená, že čím větší je počet takto "aktivních" klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.

Večer a ráno se doporučuje prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.


O klíšťatech koluje mezi lidmi spousta různých polopravd a mylných informací, které se většinou předávají z generace na generaci. Pojďme je uvést na pravou míru.

1. Očkování se provádí jen v zimním období

Nechat se očkovat je možné kdykoliv během celého roku (ideálně však v době, kdy aktivita klíšťat není příliš vysoká). Liší se jen intervaly mezi první a druhou dávkou. Ty jsou v zimě podstatně delší, od jednoho do tří měsíců, zatímco v létě se zkracují na pouhé dva týdny.

2. Když chytnete klíště v době mezi jednotlivými dávkami vakcíny, onemocníte a průběh nemoci bude pak mnohem horší

Průběh rozhodně není horší, nanejvýše může být stejný jako u neočkovaných jedinců, spíše je ale mírnější. Po první vakcinaci ještě protilátek není dostatek. Záleží na tom, kolik dnů od očkování uplynulo do doby nákazy. Zpravidla 14 dní po 2. dávce je ochranná hladina protilátek u více než 90% očkovaných. Po 3. dávce se účinnost zvyšuje až na téměř 100 %. Je proto nezbytně nutné dokončit základní imunizaci podáním 3. dávky. [1]  Po podání třetí dávky pak ochrana trvá tři až pět let.

3. Klíště skáče ze stromů

Ale kdepak, pověst „výsadkáře" získal tento zákeřný parazit jen omylem. Klíště totiž číhá na svého hostitele přichycené v trávě nebo na keřích nejvýše do jednoho metru nad zemí. O něco níže se nacházejí nymfy (vývojový předstupeň dospělého klíštěte), které se mohou snadno přichytit na srst vašich čtyřnohých miláčků, a nejblíže zemi jsou larvy. Ty se často přisávají na drobné savce, jako jsou například různí hlodavci.

4. Klíště žije pouze v lese

Lesy, především ty listnaté a smíšené, jsou sice jeho doménou, klíště však můžete chytit i na zahrádce, na louce nebo třeba při procházce v městském parku. Vyskytuje se také na březích řek a rybníků (ke svému životu totiž klíště potřebuje vlhkost), dále na okrajích lesních cest a různých strží, obecně pak všude tam, kde je tráva vyšší než dvacet centimetrů. Přisátí proto nejčastěji hrozí při zahrádkaření, kempování nebo pěších výletech. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez podrostu a na prosluněných suchých místech je prakticky nenajdete.

5. Nejvíce klíšťat se objevuje uprostřed léta

Není to pravda. Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto během horkých měsíců zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Jejich největší výskyt je typický pro období jara (březen až červen) a podzimu až do příchodu prvních mrazů. Možná vás to překvapí, ale klíště začíná být aktivní už při teplotách nad 5 °C![2]

6. Klíště napadá hlavně lidi se sladkou krví

Další z mnoha mýtů. Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a dokonce i zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk nebo jiní živí tvorové vydechují. Říká se, že když si dáte pivo nebo česnek, změní se složení potu, jehož pach poté klíště odpuzuje, vědecky však tato souvislost potvrzena nebyla. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, ale tento efekt je pouze dočasný, takže ani na ně nelze stoprocentně spoléhat.

7. Klíště se musí nejdřív udusit

Vzpomínáte si, co udělala vaše maminka nebo babička, když jste k ní jako děti přiběhly s přisátým klíštětem? Vždycky měla po ruce pár kapek oleje, kousek sádla nebo másla, případně mýdlo, kterým klíště udusila. Potom ho vytočila pinzetou, a to buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček (o správnosti obou variant se často diskutovalo). Nad takovým postupem raději nepřemýšlejte. Klíště není do kůže zašroubované, ale zakousnuté, jeho kusadla připomínají kombinační kleště.[3] Ani jeho rozdrcení není to pravé. Při rozdrcení klíštěte se dostávají do okolí všechny choroboplodné zárodky, které klíště obsahuje, a hrozí infekce i nepatrnou rankou v kůži.[4] Jak tedy klíště co nejlépe odstranit? Nejprve ho zakápněte dezinfekcí, pak ho uchopte pinzetou (můžete použít i speciální kleštičky) a viklavými pohyby jej opatrně vytáhněte z kůže. Dejte přitom pozor, abyste ho nepřetrhli. Místo přisátí poté znovu potřete dezinfekcí.

8. Pokud vám v kůži zůstanou kusadla, hrozí infekce

Infekce probíhá již ve chvíli, když klíště začne sát krev a vypouštět sliny do rány.[5] V samotných kusadlech však nákaza není. Takže nepanikařte, jestliže vám po odstranění klíštěte zůstanou v kůži. Tělo si s nimi poradí podobně jako s třískou.

9. Očkování má spoustu vedlejších účinků

Očkovací látky proti klíšťové encefalitidě jsou vysoce bezpečné a obvykle po jejich podání nedochází k projevům vedlejších účinků. Pokud se už nějaké komplikace objeví, jedná se většinou pouze o nezávažné projevy, které za krátkou dobu odezní.[6]

10. Nákaza hrozí pouze v rizikových oblastech

V posledních letech se počet klíšťat zvyšuje včetně těch nakažených[7]. Najdete je prakticky všude. Objevují se jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech. Stěhují se dokonce i do větších nadmořských výšek, kam je zanášejí hlavně ptáci nebo lesní zvěř. Možná tomu nebudete věřit, ale Česká republika je zemí s druhým nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě.[8]

11. Aplikace vakcíny není vhodná pro malé děti

Nejpoužívanější vakcíny proti klíšťové encefalitidě FSME-IMMUN[9] jsou k dostání také ve variantě určené dětem od jednoho roku a nazývají se FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER. Právě děti se mohou snadno nakazit, například při lezení v trávě nebo při hře s domácími mazlíčky. O vhodnosti očkování se poraďte s pediatrem nebo ve vašem nejbližším očkovacím centru. Seznam všech očkovacích center v celé ČR najdete na www.pozorkliste.cz. Na této adrese se dozvíte také o příspěvcích, které poskytují zdravotní pojišťovny.


 

[1] http://www.klistova-encefalitida.cz/nejcastejsi-myty

[2] http://hobby.idnes.cz/pozor-na-klistata-rady-0b4-/hobby-zahrada.aspx?c=A120405_091516_hobby-zahrada_mce

[3] http://ona.idnes.cz/jak-spravne-vytahnout-kliste-zakapat-dezinfekci-uchopit-pinzetou-a-vykyvat-1s4-/zdravi.aspx?c=A100625_195541_zdravi_abr

[4] http://www.klistova-encefalitida.cz/novinky/6-nejvetsich-mytu-o-klistatech-428

[5] http://kliste.cz/clanek/31/jak_kliste_saje

[6] http://www.klistova-encefalitida.cz/novinky/mozne-vedlejsi-ucinky-ockovani-52

[7] http://www.klistova-encefalitida.cz/epidemiologie

[8] http://www.klistova-encefalitida.cz/klistovka-v-evrope-a-ve-svete

[9] Zjištěno z prodejní databáze IMS dat na základě prodejů vakcín proti klíšťové encefalitidě v roce 2012 v ČR.

 

Co se chystá

Zpravodajství

Tipy na výlet

Zajímavosti

Životní styl

×

Tyto stránky používají cookies, které se ukládají ve Vašem prohlížeči.