Ústecký kraj – Kombinace extrémních teplot a podprůměrných srážek staví severočeské vodní toky do náročné zkoušky. Zatímco červen přinesl tropický víkend s teplotami vzduchu dosahujícími až 41 °C, červenec potvrdil trend nižších průtoků. Odborníci z Povodí Ohře proto detailně sledovali, jak se tyto podmínky podepisují na hladině kyslíku v řekách a jakou roli hrají vodní díla při udržování stabilního prostředí pro vodní organismy.
Při silné vlně veder na konci června (27. a 28. června) prováděl Odbor vodohospodářského plánování terénní monitoring na vybraných úsecích Ohře, Bíliny a Srpiny. Cílem bylo zjistit, jak extrémní teploty ovlivňují životní podmínky ryb nad i pod vodními díly i na méně vodných tocích. Měření probíhala kontinuálně v průběhu celého dne i noci — ráno, v odpoledním parnu, v noci a za úsvitu.
Měřicí týmy sledovaly konkrétně úseky:
- Nad a pod vodními díly Klášterec nad Ohří a Kadaň
- Na Srpině v Českých Zlatníkách
- Na Bílině pod čistírnou odpadních vod Chanov, pod jezem ve Stadicích a pod Větruší před zaústěním do Labe
Kyslíkový paradox: Od extrému k nocím bez vzduchu
Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi hlubokými nádržemi a mělkými zarostlými úseky: Nejnižší hodnoty kyslíku byly zaznamenány v noci a nad ránem na mělkých úsecích s dnem pokrytým vodními rostlinami. Ty totiž v noci místo produkce kyslík spotřebovávají. Vůbec nejnižší hodnota 2,3 mg/l byla naměřena na Srpině v Českých Zlatníkách před východem slunce, podobně nízká hladina byla i pod ČOV Chanov na Bílině. Ani na těchto místech však nedošlo k úhynu ryb — ryby se včas přesunuly do míst s příznivějšími podmínkami.
Naopak v hlubších profilech voda během dne absorbovala obrovské množství kyslíku. V nadjezí vodního díla Kadaň byla odpoledne naměřena extrémní koncentrace až 19,3 mg/l (při teplotě vody 30,1 °C to odpovídá nasycení 265 %). „Tato zásoba zajistila bezpečnou hladinu kyslíku i během následující noci," vysvětlila mluvčí Povodí Ohře Dana. Pod vodním dílem byla ve stejnou dobu naměřena běžná stabilní koncentrace 9,4 mg/l.
Závěr vodohospodářů je jednoznačný: vodní díla na Ohři situaci s obsahem kyslíku nezhoršují a ani za tropických veder není nutné měnit režim jejich provozu. Získaná data navíc pomohou při navrhování opatření pro podporu říčních ekosystémů při budoucích vlnách horka.
Červenec přinesl podprůměrné srážky i klesající hladiny
Na tropický závěr června plynule navázala hydrologická situace v červenci, který byl srážkově mírně podprůměrný. To se projevilo na vodnosti většiny sledovaných toků v povodí:
- Horní úsek Ohře: pohyboval se kolem 55 % dlouhodobého průměrného průtoku pro měsíc červenec.
- Dolní tok Ohře: dosahoval necelých 70 %.
- Řeka Bílina: klesla těsně pod 50 % normálu.
- Ploučnice: dosahovala necelých 70 %.
Omezené přítoky se podepisují i na stavu zásobních prostorů nevodárenských nádrží. V aktuální správě Povodí Ohře se nacházejí čtyři nádrže plnící jiné než vodárenské účely, jejichž naplněnost klesla pod 80 %.
Typickým příkladem je vodní dílo Březová, které se postupně prázdní v důsledku nízkého přítoku řeky Teplé a povinnosti zachovávat minimální zůstatkový průtok pod přehradou. Vodohospodáři tak na nádržích průběžně operativně manipulují s odtoky, aby zajistili rovnováhu mezi naplněností vodních děl a potřebami toků pod nimi.
