Litvínov – Dnes je to přesně měsíc, co svět opustil Jiří Šafránek, legendární krušnohorský řezbář, betlémář a nositel ocenění Zlatý džbánek (Jiří Šafránek 18. 2. 1937 - 10. 2. 2026). Muž, který dokázal vdechnout život lipovému dřevu a jehož umění doputovalo z malé dílny v Janově až do samotného srdce Vatikánu.
Jiří Šafránek nebyl jen řemeslníkem; byl vypravěčem příběhů Krušných hor. Ve své tvorbě se nejraději věnoval výjevům spojeným s drsným, ale krásným životem v horách. Jeho nejtypičtějším motivem byla postava dřevaře, vyobrazená v nezaměnitelném stylu malíře Gustava Zindela. O řezbařině s láskou vyprávěl i dětem ze základní školy Jeřabinka, které do hrázděného domu v Janově chodily za ním a jeho ženou na návštěvu.
Od lesní samoty k mezinárodnímu uznání
Cesta Jiřího Šafránka k řezbářství začala v roce 1961 na Červené Jámě. Jako mladý hajný začal vyřezávat štítky pod trofeje v časech, kdy samota zapadala sněhem a lesní ticho vybízelo k tvorbě. První betlém vytvořil o desetiletí později, původně jako drobnou rebelii proti tehdejšímu vedení litvínovské Lesní správy.
Manželé Pavlína a Jiří Šafránkovi u vrat ke svému venkovskému stavení v Janově. Zde žili i tvořili. V řezbářské tradici mají pokračovatele díky synovi Jiřímu a vnukovi Martinovi. Foto: Alena Pavlíková
Hrázděný dům v Janově, v sousedství tamního zámku, je kulturní památkou. Pochází z roku 1731. Když jej manželé Šafránkovi koupili, byl v neutěšeném stavu, oni jej ale zachránili. Foto: Alena Pavlíková
Na jednu z návštěv, při níž fotila Alena Pavlíková práci manželů Šafránkových, ale i jejich krásný hrázděný dům, vzala s sebou i vnuka Eliáše, který během návštěvy spadl do okrasného jezírka. Paní Šafránková mu od té doby říkala plaváček. Foto: Alena Pavlíková
Z koníčka se postupem času stalo celoživotní poslání. Spolu se svou ženou Pavlínou a dcerou Pavlínou Thumsovou, která jeho díla mistrně malovala, vytvořili desítky betlémů a tradičních krušnohorských hraček. Jejich společná práce pomohla zachránit i jejich domov – historický hrázděný dům v Janově z roku 1731, který vlastnoručně zrestaurovali z ruiny. Pavlína Šafránková vzpomínala, jak si lidé klepali na čelo, když jim dům ukazovala, že ho chce s manželem zachránit. V jednom místě ve stěně totiž zela díra, do které by se drobná žena dokázala schovat.
Manželé Jiří a Pavla Šafránkovi patřili mezi významné krušnohorské řezbáře. Foto: Alena Pavlíková
Úspěch ve Vatikánu
Největší pocty se panu Šafránkovi dostalo na sklonku roku 2024. Jeho vysoustružený dřevěný betlém, vymalovaný dcerou Pavlínou, byl vybrán na prestižní mezinárodní výstavu „100 jesliček ve Vatikánu“ (100 presepi in Vaticano). Mezi 300 kandidáty z 21 zemí se Šafránkovo dílo probojovalo do úzkého výběru 125 vystavených exponátů.
Že byl tento právě tento betlém vybrán na výstavu do Vatikánu Jiřího Šafránka tehdy velmi potěšilo, ale i pobavilo. Skromně ho označil za kuželky pro děti. Foto: Třebechovické muzeum Betlémů
Dílo reprezentovalo Českou republiku pod Berniniho kolonádou na náměstí svatého Petra. Betlém, který autor skromně označoval za „kuželky pro děti“, obdivovalo přes 100 tisíc návštěvníků z celého světa. Jejich práce pravidelně obohacovala regionální kulturní akce. V roce 2024 byl Šafránkův betlém k vidění například v Oblastním muzeu v Chomutově, kde byl součástí tradiční vánoční výstavy. O Vánocích v roce 2021 nechyběly jeho betlémy na oblíbené výstavě PŘEHLÍDKA NÁPADŮ, ZRUČNOSTI, ŘEMESEL A VTIPU aneb VÁNOCE PO CELÝ ROK v litvínovském zámku Valdštejnů.
Betlémy z výstavy v litvínovském zámku Valdštejnů. Foto: Alena Pavlíková
Ocenění za celoživotní dílo
V roce 2023 obdržel Jiří Šafránek ocenění Zlatý džbánek. Toto uznání mu udělil Ústecký kraj za celoživotní přínos k uchování a rozvoji tradiční lidové kultury. Pro region byl symbolem kontinuity řemesla, které se u Šafránků dědí dál – v řezbářské tradici pokračuje jeho syn Jiří i jeden z vnuků Martin.
V roce 2023 převzal Jiří Šafránek ocenění Zlatý džbánek, který uděluje Ústecký kraj za zachování a rozvoj lidových tradic. Foto: Ústecký kraj
Jiří Šafránek odešel, ale jeho betlémy zůstávají v muzeích, galeriích a u sběratelů od Litvínova, Banátu až po polární kruh. Jeho práce bude i nadále připomínat, že v srdci Krušných hor žil člověk, který uměl mluvit se dřevem.
Pro tvorbu Jiřího Šafránka typický otevírací deskový betlém zdobí několik let po vánoční čas i domácnost manželů Pavlíkových v Litvínově. Foto: Alena Pavlíková
