Most – Říct o někom v osmnácti letech, že je renesančním člověkem, může znít jako klišé. V případě Ráchel Borovské je to ale prosté konstatování faktu. Zatímco většina jejích vrstevníků řeší, co s volným odpolednem, Ráchel balancuje mezi rolemi v mosteckém divadle, výukou klavíru, violoncella a tituly mistryně světa v kickboxu.
Na co sáhne, to jí jde. A jak sama s úsměvem přiznává, její život je jeden velký kolotoč tréninků, zkoušek a učení. Občas musí nastoupit individuální studijní plán, nemá totiž jako Hermiona z kouzelnické ságy Harry Potter kouzelné hodiny. Nicméně by se opravdu hodily.
Od princezny k diskotéce ABBA
Ráchel v divadle v podstatě vyrostla. Na prknech, která znamenají svět, stojí od svých šesti let. Její cesta začala pohádkově – v kultovní Princezně se zlatou hvězdou na čele, kde zářila celé čtyři roky. Od té doby prošla sedmi inscenacemi, od Mauglího až po velkolepou Hello, Dolly!
Už jako malá školačka stála Ráchel Borovská na prknech, které znamenají svět. Tehdy v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele. Foto: Městské divadlo v Mostě
Úterní představení v Mamma Mia! nebyla její první zkušeností s muzikálem, vystupovala již v Hello, Dolly! Foto: Městské divadlo v Mostě
Momentálně ji ale zaměstnává jiný fenomén: muzikál Mamma Mia!, v němž se alternuje s kolegyní a poprvé v tomto na dlouho vyprodaném představení předstoupila před publikum v úterý 10. března. „Na ABBA jsem vyrůstala, takže ty písničky jsou pro mě srdcovka. Paradoxně nejtěžší pro mě byly české texty. Mám ty hity tak naposlouchané v angličtině, že se mi to v hlavě občas trochu pere,“ přiznala Ráchel před premiérou.
Práce na muzikálu není žádné „lážo plážo“. V posledních týdnech trávila v divadle i osm hodin denně, často se zkouškami ráno i večer. To vše v kostýmech, které podle jejích slov celou show neuvěřitelně rozzářily a dodaly jí tu správnou energii. Právě proto měla od ledna na několik týdnů na mosteckém gymnáziu povolený individuální plán.
Světová šampionka, která se nebojí rány
Možná největší kontrast k její křehké muzikálové tváři představuje její sportovní kariéra. Ráchel je totiž elitní bojovnice. K kickboxu se dostala ve stejnou dobu jako k divadlu – v pěti letech – a od té doby sbírá jeden cenný kov za druhým. „Vyzvedávali jsme z tréninků kamarádku. Líbilo se mi, jak se vždy na začátku všichni postavili do řady a pozdravili se, chtěla jsem tam taky. Kamarádka dávno od tohoto sportu upustila, já vytrvala,“ dodává šampionka.
Její bilance bere dech:
- 2024: Mistryně světa (juniorky do 50 kg) + 3. místo mezi dospělými.
- 2025: Mistryně Evropy (juniorky do 50 kg).
- Poslední MS v Anglii: Dvakrát bronz (juniorky do 50 a 55 kg).
A jak to zvládá její maminka? Jako správný „servisní tým“ dceru podporuje, vozí na semináře a zápasy s třesoucíma se rukama natáčí, protože u toho občas musí zavírat oči. „Mamka mě sice podporuje maximálně, ale koukat se na to, jak mě někdo zkouší zmlátit – nebo jak já mlátím někoho jiného – jí pořád nedělá úplně dobře,“ směje se mladá šampionka.
Disciplína jako životní styl
Kromě hraní a bojování Ráchel od dětství hraje na klavír a violoncello, v létě odjíždí do zahraničí studovat angličtinu a španělštinu, věnuje se golfu a windsurfingu, od pěti let je součástí mosteckého Tanečního studia Kamily Hlaváčikové a pravidelně jezdí do Prahy na taneční workshopy k předním lektorům, jako je Adéla „Icy“ Picková.
Jak se to dá všechno stihnout? Klíčem je neuvěřitelný zápal a schopnost určit si priority. Ráchel je důkazem toho, že hranice mezi uměním a sportem nejsou tak tlusté, jak se zdá. Obojí vyžaduje stoprocentní soustředění, dril a schopnost prodat výkon v ten pravý okamžik – ať už je to pod světly reflektorů, nebo v ringu. „Možná to tak nevypadá, ale prvořadé je pro mě studium. Občas se prostě stane, že musím zavolat do klubu, že nepřijdu, protože se musím učit. A cvičení na hudební nástroje? Dřív jsem trénovala denně, teď to musím vše dohánět o víkendu. Ale mě to baví!“ podotýká mladá slečna.
Příští rok maturuje, hodlá proto přece jen i svůj milovaný sport upozadit. „Ještě předtím mě ale čeká v září mistrovství světa, pak je ještě v listopadu turnaj v Americe, kam bych si moc přála jet,“ zasní se Ráchel, než dodá, že pak bude muset závodní kariéru ukončit, ale u kickboxu chce v každém případě zůstat.
A pokud byste se báli, že po tvrdém zápase přijde na jeviště s monoklem? Divadelníci by asi nadšení nebyli, ale pro Ráchel je to zkrátka součást jejího fascinujícího, barvitého světa, ve kterém se cítí jako ryba ve vodě.
