Mostecko, Chomutovsko – Příběh lomu ČSA pod zámkem Jezeří se uzavírá. Éra hnědého uhlí, která zde od 19. století zásadně formovala tvář regionu i jeho ekonomiku, končí a s ní přichází klíčová otázka: jak spravedlivě odškodnit obce, které desítky let nesly důsledky těžby v bezprostřední blízkosti svých domovů. Zatímco stát a těžaři vedou debaty o výkladu dohod a milionech korun, starostové čtyř dotčených obcí už mají připravené konkrétní projekty na rozvoj svých obcí.
Podle nezávislé iniciativy Krajina 2.0 představuje ukončení těžby na ČSA symbolický milník, kdy se přibližně třetina území lomu stane národní přírodní památkou založenou na principu přirozené obnovy. Tento moderní environmentální přístup je však zároveň ekonomicky méně nákladný než klasické technické rekultivace. Právě zde vzniká finanční úspora, o kterou se nyní hraje.
Vnější část lomu, kde rekultivace začaly před řadou let, jsou již přístupné a osázené informačními tabulemi. Foto: jip
Těžební společnost Sev.en Česká energie deklaruje, že rozdíl mezi původně plánovanými náklady ve výši 2,3 miliardy korun a skutečnou potřebou 1,8 miliardy korun hodlá státu darovat. Jde o částku zhruba 466 až 500 milionů korun, kterou chce firma převést prostřednictvím pozemků, daní a finančních příspěvků Státnímu fondu životního prostředí. Podle generálního ředitele Petra Lence by si firma mohla úsporu teoreticky nechat, ale rozhodla se ji věnovat regionu. Celý proces však momentálně brzdí čekání na nové znalecké posudky a politické debaty na Ministerstvu životního prostředí.
Starostové: Máme plány, ale výše částky je mlhavá
Starostové dotčených obcí sledují dohady o výši daru s mírnou nervozitou. S finanční podporou ve svých rozpočtech počítají už od loňského roku, ale přesná čísla stále neznají.
„Máme jen hodně mlhavou představu o rozmezí, kolik peněz by to mělo být. Může to být od 50 milionů až po 150 milionů, ale také třeba i o hodně méně,“ poznamenal starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Peníze, které těžaři neproinvestují na původně plánovaný rozsah rekultivací, by měly být převedeny na SFŽP a ten je následně skrze výzvy uvolní pro vybrané projekty obcí.
V Horním Jiřetíně je prioritou výstavba malé sportovní haly. „Máme sice připravený projekt podle starého stavebního zákona, ale to vychází poměrně draze, proto nyní pracujeme na trochu jednodušší, ale hlavně levnější verzi. Bude však záležet na tom, jak Státní fond životního prostředí bude koncipovat výzvu s určitými podmínkami,“ vysvětlil Vladimír Buřt s tím, že jako starostové jsou v kontaktu a snaží se budoucí výzvy ovlivnit podle potřeb obcí.
Pokud by hala z dotačních podmínek vypadla, obec má v záloze jiný důležitý projekt. „Pokud by z nějakého důvodu nemohly být ty peníze použity na tuto sportovní halu, využili bychom je na zintenzivnění čistírny odpadních vod, přičemž na tomto projektu již také pracujeme,“ dodal starosta.
Kdy padne definitivní rozhodnutí o penězích, je zatím ve hvězdách. „Na jednání před zhruba třemi týdny padaly poměrně optimistické termíny, že se výši částky dozvíme zhruba na konci března či v dubnu. Vše ale opravdu záleží na jednání těžařů a zástupců státu – a u toho my samozřejmě nejsme,“ uzavírá Buřt.
V lomu ČSA už probíhá jen dokončovací těžba. Okolní obce plánují svůj rozvoj za ušetřené peníze, které těžaři neinvestují v plné míře do kdysi dávno plánovaného rozsahu rekultivací. Darují je státu. Foto: jip
Školy, byty i péče o seniory
Podobně konkrétní obrysy má budoucnost v dalších obcích. Ve Vrskmani plánuje starosta Václav Hora využít prostředky na stavbu bytového domu a domu s pečovatelskou službou. Podle něj je klíčové, aby se přestalo spekulovat a peníze konečně zůstaly v regionu, kde mají pomoci obnovit infrastrukturu a kvalitu života.
Ve Vysoké Peci zase sází na vzdělávání. Starosta Milan Čapek potvrdil, že obec chce dar využít na stavbu nové školy. Čapek zároveň varuje před mediálními kampaněmi a spekulacemi o výši daru, které podle něj celý proces jen zbytečně zdržují a poškozují samotné obce.
Precedent pro budoucnost Česka
Případ lomu ČSA není jen lokální záležitostí. Jak upozorňuje iniciativa Krajina 2.0, jde o jednu z prvních situací, kdy se v praxi řeší nakládání s úsporami vzniklými díky přirozené obnově krajiny. Výsledek tohoto jednání pravděpodobně vytvoří precedent pro další uhelné regiony v České republice. Ukončení těžby pod Jezeřím se tak stává testem toho, zda stát dokáže systémově a spravedlivě podpořit regiony, které budou nést důsledky těžby i v příštích desetiletích.
Změna se dotkla i jezera. Původně se mělo dopouštět přivaděčem z řeky. Nakonec se přistoupilo sice ke zdlouhavějšímu, ale přírodě bližšímu samovolnému zatápění. I to ušetřilo peníze. Foto: jip
