Most – Když se řekne „lom“ nebo „výsypka“, většina lidí si stále představí špinavou díru v zemi, technickou pustinu a měsíční krajinu bez života. Že je realita lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku diametrálně odlišná, dokazuje nová výstava „Nečekaně živý lom ČSA“, která byla včera slavnostně zahájena v Městské knihovně Most. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen unikátní snímky dvou fotografů, ale díky virtuální realitě nahlédnout i do budoucnosti celé lokality.
Výstavu, která potrvá do 31. března, připravila společnost VUHU a.s. v rámci projektu Green Mine. Jejím hlavním cílem je změnit pohled veřejnosti na krajinu po těžbě.
Boj s nálepkou měsíční krajiny
Vernisáž zahájil Jan Burda, náměstek pro vědu a techniku VUHU a.s., který přiznal, že boj s předsudky o Mostecku je běh na dlouhou trať. „Když se řekne lom, stále je to vnímáno jako lokalita technogenní, špinavá, holá. Já s tou nálepkou měsíční krajiny, která se na nás nalepila v osmdesátých letech, bojuji dlouhodobě. A není to pravda. Ty fotky jsou důkazem,“ uvedl Jan Burda.
Podle něj snímky nezachycují jen rarity, ale často „běžnou“ přírodu, která se v lomu spontánně uchytila. „Není důvod klopit zrak. Žijeme v krajině, která je plná zeleně a vysoké biodiverzity,“ dodal Burda.
Lovec versus pozorovatel
Autory vystavených fotografií jsou Josef Horák a Jan Pimper. Každý z nich přistupuje k focení v lomu jinak, výsledkem je však pestrá mozaika života.
Jan Pimper se označuje za fotografa náhody. „Já tam nechodím cíleně hledat věci. Když jdu na ‚armádu‘ pracovně, koukám kolem sebe. To, že jsem potkal černého čápa nebo slavíka modráčka, jsou spíše náhody. Toho slavíka jsem si třeba všiml až zpětně na fotce,“ popsal skromně svůj přístup Pimper.
Naopak Josef Horák vyráží do terénu cíleně, často ráno nebo večer. Upozornil na to, že laickou veřejnost často zajímají barevní ptáci jako ledňáček nebo vlha, ale odborníci cení jiné úlovky. „Když vyfotíte lindušku úhorní, což je obyčejný šedý ptáček, lidi to moc nebaví. Ale ornitologové jsou nadšení, protože tady jsou a to je úžasné,“ vysvětlil Horák.
Žádná montáž: Skokan a loping admirála
Právě trpělivost Josefa Horáka přinesla ovoce v podobě jednoho z nejpůsobivějších snímků výstavy – záběru skokana lovícího babočku admirála. Ačkoliv scéna vypadá až neuvěřitelně, autor důrazně odmítá, že by šlo o grafickou úpravu. „Ta fotografie není žádná montáž. Dnešní technika umí spoustu věcí, ale my jsme s kamarádem čekali, až se žáby vydají na lov – byli jsme připraveni,“ popsal vznik unikátního momentu Josef Horák.
Josefovi Horákovi se podařilo v lomu zachytit boj o život mezi skokanem a motýlem.
Fotoaparát v kritický okamžik zachytil sérii asi 50 snímků. Vystavená fotografie je tím nejlepším z celé sekvence – zachycuje žábu ve výskoku a motýla, který ve vzduchu předvádí akrobatický manévr. „Motýl dělá jakýsi loping. Mimochodem se mu podařilo takto uniknout hned dvěma skokům,“ usmívá se fotograf.
Vydat se tam můžete i vy
Josef Horák také potvrdil, že v okolí lomu se pohybují vlci, protože tam mají dostatek potravy. Ačkoli on sám vlka přímo v lomu ještě nevyfotil, jeho kolegům se to již podařilo.
Fotograf zároveň přidal tip pro veřejnost. Vnější část lomu ČSA je totiž už od července loňského roku otevřená lidem. Kdo chce vidět zvířata na vlastní oči, má šanci. „Doporučuji přechody mezi travnatou a lesní částí nebo okraje rákosí. Každá zvěř potřebuje úkryt,“ radí Josef Horák.
Budoucnost ve virtuální realitě
Výstava není jen o statických obrázcích. Součástí projektu Green Mine je snaha o zpřístupnění území lidem. „Chceme ukázat, co příroda dokázala, a navázat na to. Aby tam lidé chtěli trávit čas a aby fungovala jak ekonomická část, tak ta přírodní,“ nastínil vizi Vítek Kopecký.
Návštěvníci výstavy si mohou vyzkoušet i cestování časem. Martin Špoula z Most Creative Space, který taktéž sídlí v knihovně, a to v nejvyšším patře, představil 3D model vytvořený ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. „Máme ve virtuální realitě verzi, jak lokalita vypadala před 20 lety, jak vypadá dnes a jak bude vypadat v budoucnu,“ pozval návštěvníky k unikátnímu zážitku Špoula.
