Ústecký kraj – Mnoho událostí, ke kterým vyjíždí posádky Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, znamená pomoc člověku v ohrožení. Stále častěji se však v ohrožení ocitají i samotní záchranáři. Agresivita, zbraně a biologická rizika se stávají smutnou součástí jejich každodenní práce.
Statistiky za uplynulé období hovoří jasně. Od 1. ledna 2024 do 30. června 2025 bylo v Ústeckém kraji vyhodnoceno celkem 3 851 událostí jako potenciálně rizikových. Za každým tímto číslem stojí konkrétní situace, kdy museli zdravotníci zachovat chladnou hlavu, profesionalitu a dbát na svou bezpečnost, ať už šlo o agresivní chování, fyzické napadení nebo přítomnost zbraní.
Neviditelná hrozba: Strach o rodinu
Podle tiskového mluvčího záchranářů Prokopa Voleníka jsou velkým problémem takzvaná neviditelná rizika. Jde o biologické ohrožení, kdy pacienti z řad narkomanů, prostitutek či bezdomovců na záchranáře plivou, koušou je nebo škrábou. Riziko přenosu nemocí jako žloutenka B i C nebo HIV je vyšší zejména v letních měsících, kdy nosí posádky krátké rukávy. „Naplivání do obličeje je největší nebezpečí, mohou se trefit do spojivkového vaku nebo do pusy. To je biologické riziko, které je velmi závažné, ale méně viditelné,“ vysvětluje Voleník.
Tyto incidenty mají drtivý dopad na psychiku a osobní život zdravotníků. „Ty jdeš do práce zachraňovat život a vrátíš se domů a nemůžeš ani políbit manželku, dát dětem pusu, protože musíš počkat na výsledky vyšetření, zda ses nenakazil,“ dodává mluvčí.

Na problematiku záchranáři upozornili i na Instagramu s heslem Jsme záchranáři. Ne terče!
Balistické vesty a odolné oblečení
Záchranka na rostoucí agresivitu reaguje vzděláváním i plány na lepší vybavení. V loňském roce proběhlo několik kurzů sebeobrany. Záchranáři se dále v rámci celoživotního profesního vzdělávání pod vedením doktora Otty Fleischmanna učí rozpoznat rizikové chování, kdy jedním z prvotních pravidel u potenciálního agresora se nesmí udržovat dlouhý oční kontakt a je potřeba si hlídat záda.
Vzhledem k počtu případů napadení nožem a rostoucímu výskytu střelných zbraní se však chystají i radikálnější opatření. Pro inspektory provozu se připravují balistické vesty a uvažuje se dokonce o nákupu balistických helem. „Po 21 letech, kdy sloužím na záchrance, řešíme i to, že uvažujeme nad změnou materiálu na výjezdové oblečení, abychom byli chráněni před noži,“ říká Voleník.
Modernizace vybavení pro více než 500 krajských záchranářů by však znamenala obrovské finanční náklady.

Statistika hovoří jasně. Počet výpadů proti záchranářům stoupá. Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje




