Mostecko – V severozápadní části velkolomu ČSA, na území, které bylo nedávno vyhlášeno národní přírodní památkou, je v posledních týdnech opět nezvykle rušno. Pohyb buldozerů a bagrů by mohl na první pohled vyvolat obavy, že se ustupuje od plánů ponechat obnovu této unikátní krajiny na přírodě. Odborníci však uklidňují veřejnost s tím, že těžká technika je zde momentálně nejlepším přítelem biodiverzity. Aktuální zásahy totiž probíhají pod přísným dohledem a podle přesného zadání ochránců přírody.
Současné práce jsou klíčovou součástí schváleného plánu sanací a rekultivací. Přestože se v jedné třetině lomu počítá s takzvanou samovolnou sukcesí, tedy přirozeným vývojem bez zásahu člověka, terén je nejdříve nutné na tento proces připravit. Kromě nezbytného zabezpečení svahů proti sesuvům jde především o vytvoření podmínek pro vzácné živočichy.
„Během podzimu a zimy se v národní přírodní památce Lom Československé armády rozběhly práce pro podporu ekologické obnovy a biodiverzity,“ vysvětluje mluvčí Karolína Šůlová. Podle jejích slov jsou tato opatření doporučena Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a jejich cílem je zvýšit odolnost území proti suchu a podpořit kriticky ohrožené druhy, jako jsou linduška úhorní nebo bělořit šedý.
Voda se vrací do otevřených koryt
Jedním z nejvýraznějších zásahů je obnova přirozeného vodního režimu. Technika v severozápadní části lomu buduje síť tůní a mělkých poldrů, které mají za úkol zadržovat srážkovou vodu v krajině. Součástí projektu je i vznik větší vodní plochy s ptačími ostrovy, které poskytnou bezpečné útočiště pro hnízdění.
Tůňky budou vyhledávané řadou živočichů a hlavně ptactva. Foto: AOPK ČR
Aby mohly tůně vzniknout, bylo nutné přistoupit k radikálnímu kroku. „Odstranil se více než kilometr plastových trubek, které dříve vodu převáděly, a vodní režim byl obnoven v otevřeném korytě,“ uvádí Karolína Šůlová. Právě k těmto hrubým terénním pracím je těžká technika nezbytná, protože ruční obnova takto rozsáhlého území by nebyla technicky možná.
Buldozery proti expanzivní trávě
Dalším důležitým úkolem je boj s třtinou křovištní. Tato expanzivní tráva dokáže vytvořit nepropustný koberec, který potlačuje veškerou ostatní vegetaci a vytlačuje vzácné druhy rostlin i hmyzu. Buldozery proto nyní na vybraných plochách strhávají tento vegetační kryt až na holou půdu.
Buldozery strhávají svrchní zeminu s invazivní trávou. Nashromážděné hroudy se využijí jako vítané terénní nerovnosti. Foto: AOPK ČR
Stržená hmota se následně tvaruje do menších hřbetů a hromad. „Tyto útvary mají napodobovat rozmanité prostředí, které dříve v lomu vznikalo díky velkostrojové báňské technologii,“ doplňuje Šůlová. Čerstvé zásahy sice mohou působit rušivě, ale většina ploch by se měla zazelenat novou, druhově mnohem pestřejší vegetací již během letošní sezóny.
Do velkolomu ČSA se po zimě vrací již první slavíci modráčci středoevropští. Foto: Michal Porteš/AOPK
Jarní pauza pro slavíky
Čas na dokončení těchto „hrubých“ prací se krátí. Kvůli ochraně probouzející se přírody a začínajícímu hnízdění skončí aktuální etapa zásahů koncem března. Technika se do lomu vrátí opět až na podzim. Že práce jdou správným směrem, potvrzují i první navrátilci z teplých krajin. Do národní přírodní památky už dorazili první slavíci modráčci středoevropští, kteří jsou ikonickým druhem posttěžební krajiny a nové tůně již začali využívat jako svůj domov.
