Most - Kam s ním. Nerudovská otázka se týkala nepotřebných věcí. Primáře ARO Jiřího Peška však trápila otázka, co s pacienty, kteří jsou nevyléčitelně nemocní a pobyt v nemocnici jim již nic nepřináší. Do nemocnic následné péče patří lidé, kteří se mají vrátit zpět do běžného života a ne ti, jimž zbývá posledních pár týdnů. „Líbil se mu systém hospiců s paliativní péčí, se kterým se setkal v Anglii. Společně s lékařkou Marií Vaníčkovou, Českobratrskou církví evangelickou, městem Most a Kiwanis klubem Most – Litvínov založil v roce 2000 obecně prospěšnou společnost, jejímž úkolem bylo otevření hospice v Mostě,“ popisuje počátky tohoto zařízení jeho současná ředitelka Blanka Štěvicová.
Tu do týmu primář Pešek přizval v roce 2004. „Byl to muž s velkým M, člověk s úžasným charakterem a mě bylo ctí, že mi svěřil, abych hospic uvedla do chodu. Musela jsem sehnat peníze, personál, zajistit školení. Jsem tu čtrnáct let a po celou tu dobu jsem tu šťastná. Jediné, co mě mrzí, že hospice, a to po celé republice, nejsou využívány na sto procent. Přitom umřít v důstojných podmínkách je právem každého,“ říká ředitelka Štěvicová.
Odmítá i názory, že dovolit si trávit poslední chvíle života ve skvěle vybaveném zařízení s personálem, který má kapacity se věnovat každému pacientovi, je přístupné jen bohatým. „Příspěvek na péči je vypočítáván z příjmu klienta. Takže jestliže má důchod, tak z důchodu, nebo nemocenské. Je to zařízené tak, aby si to mohl dovolit každý,“ podotýká Blanka Štěvicová.
Křtiny, oslavy, vernisáže
Pracovníci hospice se kromě paliativní péče snaží klientům zpestřit konec života nejrůznějšími akcemi. Kniha návštěv je důkazem, že každý rok do hospice zavítá přes sedm set návštěvníků. Ve společenské místnosti visí fotografie místních fotografů, přičemž výstava je tradičně zahajována vernisáží. Každoročně pořádá hospic pro sousední školku Den dětí. „Máme to tu bezbariérové, takže klienty vyvezeme na terasu, aby na děti viděli. Opékáme s nimi vuřty a to byste koukali, jak si všichni pochutnávají,“ vypráví s úsměvem ředitelka. Za tu dobu, co v hospici pracuje, už tu zažila křtiny, oslavy 80. i 90. narozenin a dokonce svatbu. „Snažíme se plnit přání. Pokud to jde a náš klient má o to zájem, pustíme ho domů, i kdyby to třeba mělo být jen na půl dne,“ uzavírá Štěvicová.
Mostecký hospic má tři typy lůžek. Zdravotní lůžka pro nevyléčitelně nemocné od 19 let. Zdravotně sociální lůžka slouží pro pacienty právě propuštěné z nemocnice, kteří však na přechodnou dobu nemají kam jít (například než se uvolní místo v domově důchodců, či než rodina vhodně upraví byt. Posledním typem jsou lůžka pro tzv. odlehčovací službu, tedy když rodina potřebuje na určitou dobu umístit svého člena rodiny, který potřebuje stálou péči.
Dále nabízí půjčovnu kompenzačních pomůcek a sociální poradenství. Veškeré informace jsou na webu zde, případně na facebookovém profilu Hospic v Mostě.
(bak)
