Tlusté severní Čechy, tenká Praha. Naše děti přibírají
Z velké části může za obezitu životní styl. Ilustrační foto: CC0
Zajímavosti

Ústecký kraj, ČR - Část českých školáků má problém se svou hmotností. Více než pětina populace dětí ve věku 11–15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Sice pomalu, ale jistě. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat olomouckých vědců, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.

„Je velmi pozitivní, že se zlepšují stravovací návyky dětí. Co se týče hmotnosti, výsledky stále nejsou ideální. Českým dětem chybí každodenní pohybová aktivita, což je klíčový aspekt zdravého životního stylu. Děti, i ty mladší pěti let, tráví velké množství času u televizních obrazovek, počítačů, mobilních telefonů nebo tabletů. Nedostatek pohybu způsobuje vážné zdravotní komplikace. Prevence musí začít již v raném věku, aby byla přínosná po celý život,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Pět procent s podváhou

Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Olomouce i regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozornil Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci.

Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. 15 % má nadváhu a 6 % dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ řekl Michal Kalman.



„Obezita a nadměrná tělesná hmotnost jsou běžným problémem moderní doby. Je to také velmi složitý problém a odpověď na něj by měla zahrnovat intervence v mnoha oblastech, včetně zdravé stravy, zvýšené fyzické aktivity, aktivní dopravy (chůze a cyklistika), vzdělávání rodičů a dětí, regulace stravy a velikosti porce,“ doplnil vedoucí kanceláře WHO v ČR Srdan Matić.

Na problém obezity u dětí myslí také letošní dohoda praktických lékařů a zdravotních pojišťoven o úhradách pro příští rok. Obsahuje nový výkon časného záchytu a sledování pacientů s obezitou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.

Nadváha, obezita a sebehodnocení

Olomoučtí výzkumníci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 % dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 %. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ uvedl Michal Kalman.

Víc ovoce a zeleniny. Méně sladkostí

Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 % z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. „Potěšilo nás, že u třináctiletých a patnáctiletých jsme zaznamenali skoro třetinový pokles každodenní konzumace sladkostí oproti datům z roku 2010,“ všiml si Kalman. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 % školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 %, v patnácti snídá už jen 42 %. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, je jich asi šestina, které nesnídají ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?“ uvažoval Kalman.

REKLAMA

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru