Most – V úterý 12. března se v půl druhé odpoledne uskuteční v obřadní síni Kostelního hřbitova v Mostě poslední rozloučení s Brigitou Janovskou. Dámou, jejíž jméno znají po obou stranách Krušných hor všichni, kdo se zajímají o společenský život.
Brigita Janovská se po léta angažovala v Charitě Most, v obnově Hrobčicka a kulturním životě města Bílina, patří též mezi spoluzakladatele Teplického spolku. A ještě předtím, už v 90. letech, pracovala pro Euroregion Krušnohoří.
Brigita Janovská pocházela ze smíšené rodiny. Propojení českých a německých rodin bylo pro Krušnohoří kdysi tak typické, nicméně vlivem válečných a poválečných událostí je historie našeho kraje vykořeněná. Brigita Janovská patřila mezi ty, kteří se snažili na toho propojení navázat. Historie se příliš nekouká na správní hranice, proto byla aktivní jak na Teplicku, Bílinsku, tak samozřejmě i na Mostecku. Po celý život aktivně propojovala lidi, stavěla mosty mezi Čechy a Němci nejen v česko-saském pohraničí. Její kontakty zasahovaly často též do Bavorska. „Brigita Janovská byla velmi aktivní ve farních společenstvích, jak na Mostecku, tak na Teplicku. Když jsme spolu opět začali před několika lety spolupracovat, byla Brigita Janovská zcela logicky u toho, když jsme zakládali Teplický spolek, který vzešel z Českojiřetínského spolku,“ potvrdil Petr Fišer a dodal, že Brigita Janovská měla kolem sebe velmi hustou síť vztahů společensky aktivních lidí.
Brigita Janovská byla společensky velice aktivní. Angažovala se i při tříkrálovém setkání vydavatelů Krušnohorských novin / Erzgebirgs-Zeitung. Foto: Alena Pavlíková
Úplně stejně na ni vzpomíná redaktor Českého rozhlasu a spoluzakladatel Spolku Bílina 2006 Jan Beneš. „Úkolem spolku bylo najít zaniklé tradice a kulturu Bíliny. Chtěli jsme obnovit kontakt s původními rodáky. Ozvala se nám paní Janovská. Tehdy bylo oslovování sudetských Němců ještě přece jen ožehavé téma. A ona nám nejen dokázala poradit, ale i nás s nimi propojila. Byla v kontaktu s Němci mnoho let, měla jejich důvěru a uměla hledat témata, která naši spolupráci prohlubovala.“ Jedním z výsledků této spolupráce byla v roce 2012 obrovská výstava o historii Bíliny, kam řadu artefaktů zapůjčily právě německé spolky rodáků z Bíliny, kteří byli odsunuti.
Odchod Brigity Janovské bude mít podle Jana Beneše velký dopad na společenské dění. „Neznám nikoho takového jako byla ona. Vše dělala nezištně. Nevěnovala se jen navazování vztahů a spolupráce s různými spolky, pomáhala i osobně. Když třeba někdo přišel o práci, ale byl opravdu šikovný, tak ona mu pomohla najít práci v oboru v Německu. Zařizovala všechny formality, překládala. Pomáhala s přeshraničními projekty školám v pohraničí. A to jen proto, že v tom viděla smysl, že tak to má být,“ dodává Jan Beneš.
Lidé v Podkrušnohoří budou mít ale i po jejím odchodu před očima hmatatelné důkazy o prospěšnosti jejího snažení. A to např. díky dlouhodobé spolupráci se starostkou obce Hrobčice Janou Syslovou. „Byla skutečně velkou oporou nejen v navazování kontaktů se spolky sdružujícími odsunuté Němce. Díky těmto vazbám jsme mohli zažádat o nemalou finanční pomoc z Česko-německého fondu budoucnosti. Mohli jsme tak opravit kostel v Mukově. Dále také kostel v Mrzlicích, který byl už označován za zříceninu. A spoustu dalších menších památek. Díky fotografiím z Německa se nám podařilo najít sochu sv. Prokopa na Mukově,“ dává příklady Jana Syslová.
A také vyzdvihuje diplomacii, s jakou uměla Brigita Janovská klidnit vášně. „Protože byla z česko-německé rodiny, dokázala se vžít do role těch, kteří byli odsunuti, i těch, kteří tu zůstali. A uměla klidnit spory a hledat společnou myšlenku. Je pochopitelné, že ne všichni spolupráci s českými obcemi schvalují. Ale Brigita vždy říkala, že my jsme přece dávno jiná generace. A že se snažíme rozvíjet region bez ohledu na příkoří, ke kterým docházelo na obou stranách. Co je ale nejdůležitější – díky Brigitě Janovské nemáme za sebou jen několik úspěšných projektů, ale vznikla mnohá přátelství, která trvají dosud,“ dodala na závěr Jana Syslová.
Brigita Janovská za svůj přínos společnosti získala putovní cenu Zlatá holubice míru. Tuto prestižní světovou cenu za zásluhy o porozumění mezi národy předala v roce 2015 teplickému salesiánovi P. Benno Benešovi, ten ji v roce 2017 předal v Litvínově týmu Televize Noe. Cena vznikla v roce 2008 k 60. výročí vyhlášení Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv.
Brigita Janovská, rodačka z Lomu, by za necelý měsíc oslavila 80. narozeniny. Zemřela ve středu 6. března 2024.
